pohádka o Jeníčkovi a Mařence

 O Jeníčkovi a Mařence aneb O perníkové chaloupce





Jeníček a Mařenka
žili se svými rodiči. Jednou večer se jejich otec, který byl už dlouho bez práce, 
dohodl se ženou, že děti odvedou do lesa a nechají je tam.
Děti to zaslechly. Jeníček druhý den sypal celou cestu za sebou kamínky a děti
se vrátili zase šťastně domů. 
Rodiče je však zavedli do lesa znovu.
Tentokrát Jeníček trousil po cestě drobečky. Ale běda! Chléb sezobali hladoví ptáci
a stopy se ztratily jako jarní sníh.
Rodiče vešli s dětmi do hlubokého lesa. Rozdělali oheň a potom se vytratili. Dětem
řekli, že jdou nařezat dřevo.
Nastala noc. Jeníček a Mařenka marně hledali cestu domů, bloudili houštinami,
ale stále víc se od rodné chaloupky vzdalovali.
Byla jim zima, a tak se k sobě přitiskli a vyčerpaní usnuli opření o pařez.
Za úsvitu se vydali dál a doufali, že sluníčko jim pomůže najít cestu domů. Ruku 
v ruce prošli celý les.
Nakonec objevili pěknou chaloupku. Ale jaká byla podivná! Přišli k ní a zjistili, 
že má zdi z perníku...

http://piksle.blogspot.cz/2013/05/recept-na-pernicky.html

Střecha byla z tureckého medu a dveře z čokolády. Mařenka si ukousla kousek 
z perníkového prahu a Jeníček ochutnal růžovou marcipánovou okenici.
"Kdo to okusuje můj dům?!" ozval se hlas a nato se objevila stařena.
"Jen pojďte dál, děti, připravím vám něco dobrého k snědku," řekla.
Když se dosyta najedli, stařena, která byla ve skutečnosti čarodějnice, jim řekla:
"Zůstanete u mě. Mařenka se bude starat o domácnost." 
Jeníčka stařena zavřela do klece, aby ho vykrmila. Každý den mu měřila prst, 
jestli přibírá na váze. Ale Jeníček jí vždycky podstrčil kuřecí kostičku.
Jednoho dne se rozhodla, že už Jeníčka sní. "Rozdělej oheň!" poručila Mařence.
"Nejdřív mi ukažte, jak se to dělá," řekla Mařenka. "Já to neumím."
Když čarodějnice strčila hlavu do pece, Mařenka ji ze všech sil zatlačila dovnitř 
a zavřela za ní dvířka.
Mařenka pak vysvobodila Jeníčka a společně utekli.
Vzali si s sebou pár sladkostí a truhlici s penězi.
S pomocí dobré víly se zase šťastně vrátili domů.